Nejčastějším místem vzniku jsou u potkanů záda a postranní části těla. Důvod je zcela prozaický – šarvátky ve skupině, při kterých dojde ke kousnému nebo tržnému poranění. A pokud tato rána není včas nebo dostatečně ošetřena desinfekcí, tak se rychle právě díky již zmíněné výborné regeneraci na povrchu zatáhne a tím dojde k nepřístupu vzduchu. Zároveň se mohou začít pod povrchem množit bakterie, které se tam dostaly přes zuby, drápy nebo jinou část těla soupeře.
Dalším obvyklým místem je břicho a to zejména u samců vyššího věku v okolí předkožky. Příčinou bývá jejich tzv. prostorová výraznost (zkrátka jsou oplácanější a tahají bříško po zemi), navíc i lenost, ubývající péče o své tělo a hygiena. I u holčiček se samozřejmě s touto lokalizací abscesu můžete setkat vzhledem k vypsanému výčtu působících faktorů. Je to výrazně méně časté, ale ne vzácné. Již zmíněná lenost má za následek vystavování břišní partie těla horším hygienickým podmínkám (ležení v moči, špinavé podestýlce apod.).
Nejvíce nebezpečné jsou abscesy nacházející se na hlavě. Důvodem je málo volné kůže, minimum podkoží a hlavně mnoho struktur, které se růstem abscesu snadno poškodí. Ať už se jedná o ušní bubínek, struktury oka nebo dutinu nosní. Absces může být způsoben poraněním, průnikem cizího tělesa např. během příjmu potravy ale také třeba od zubu, když dojde ke zlomení kořene apod. Zcela specifický problém je absces tvořící se v lokalizaci mezi tváří a ušním boltcem. Pokud něco takového zpozorujete, tak co nejdříve vyhledejte veterinárního lékaře. V tomto místě se většinou jedná o absces, který se tvoří až jako důsledek růstu nádorového procesu Zymbalovy žlázy. Vzhledem k velice komplikované lokalizaci a dosud nezjištěné etiologii se bohužel v 95% jedná o neřešitelný problém. Tím jest myšleno, že se nedaří růstu nádoru a tvorbě abscesu zabránit. Cílem léčby tudíž bývá zpomalení růstu nádoru, minimalizace tvorby hnisu a pokoušení se o oddálení nevyhnutelného... Tento druh abscesu s sebou přináší nutnost opakovaných chirurgických zákroků a hlavně pravidelné a poměrně dost náročné čištění vzniklé dutiny.
Samostatnou kapitolou jsou abscesy s lokalizací uvnitř dutiny hrudní nebo břišní. V dutině hrudní se nejčastěji můžete setkat s abscesy na plicích, jakožto následek nedostatečné nebo zcela chybějící léčby onemocnění dolních cest dýchacích. Tyto abscesy již nelze nijak odstranit a bývají zjišťovány v rámci provádění pitvy. V dutině břišní se může jednat o průnik cizího tělesa, následek chirurgického zákroku v dutině břišní nebo vzácně jako následek abscesu, který původně vyrůstal na povrchu těla. Jediným možným řešením je chirurgický zákrok, v jehož rámci se odstraní celý absces včetně pyogenní membrány pryč z dutiny břišní a zkontrolují se okolní struktury, aby nedošlo k tvorbě dalšího abscesu.
A jak teda postupovat, pokud u svého potkana zjistíte přítomnost abscesu? Jak již bylo řečeno, tak abscesy na hlavě se raději nepokoušejte řešit doma a vyhledejte ihned veterinárního lékaře.
V případě dobře lokalizovaných a zřetelně ohraničených abscesů na povrchu těla se můžete pokusit o jejich řešení v domácím prostředí. Pokud je na kůži viditelné tenké místo se strupem, tak se pokuste strup citlivě odmáčet, čímž by se měl odhalit vstup do dutiny s hnisem. Veškerý hnis se pokuste dostat ven pomocí tlaku na více míst boule, dostatečně v hloubce. Až si budete jisti, že je dutina prázdná, tak ji opakovaně vypláchněte nedráždící desinfekcí – např. naředěná Betadine. Otvor by měl zůstat otevřený, aby byl zajištěn přístup vzduchu. K jeho zacelení by mělo ideálně docházet postupnou granulací podkožních struktur směrem z hloubky na povrch těla. Dokud nedojde k tomuto vygranulování tkání, tak je potřeba hlídat, aby se otvor nezavřel a pravidelně provádět desinfekční výplachy – např. dvakrát denně. Pokud se bude hnis stále tvořit nebo nastane jakákoliv jiná komplikace, tak navštivte svého veterinárního lékaře. Někdy je potřeba provést chirurgický zákrok, při němž se odstraní pyogenní membrána.
Abscesy u potkanů jsou poměrně častou zdravotní komplikací až by to svádělo k tomu říci, že se jedná o rutinní záležitost. Opak je ovšem pravdou, protože etiologie je velice pestrá a z toho vyplývající i přístup k jejich léčbě.
MVDr. Romana Kastlová, 8.6.2015