Většina majitelů psů tuší nebo ví, že krom základní vakcinace, kterou prodělává pes jako štěně, a pak v každoročních intervalech, existuje ještě několik možností tzv. „nadstandartní“ vakcinace. Možná se ptáte, zda to není zbytečné...
Tetanus je ovšem jedno z očkování, které rozhodně zbytečné není a často zachraňuje život. A teď u koho se vakcinace proti tetanu rozhodně vyplatí? Pokud pes onemocní tetanem, je to ze 75% štěně v období výměny chrupu, kdy se původce do těla dostane přes zubní alveoly. Spóry Clostridium tetani přežívají i v prachu a půdě, ovšem zdaleka nejvyšší výskyt je v trusu koní a ovcí.
Proto je vhodné vakcinovat štěňata ještě před obdobím výměny zubů, zvláště pak, pokud bydlíte na vesnici nebo jezdíte na chalupy a chodíte na procházky do míst, kde se pasou koně, ovce i ostatní hospodářská zvířata.
Viděli jsme už i případ tetanu u 4 letého psa, který celý život trávil pouze na zahradě, takže zcela vyloučit se riziko nedá nikdy.
Nejlepší a nejjistější prevencí tedy zůstává vakcinace.
Však i my lidé, jsme všichni proti tetanu očkováni.
Ideální je tedy první vakcinace mezi třetím a čtvrtým měsícem věku s revakcinací za 3 týdny.
Dále se přeočkovává v dvouletých intervalech.
V praxi se můžeme setkat se dvěma formami onemocnění – lokální a generalizovanou. Celková forma onemocnění začíná tuhnutím svalstva končetin, chůze je toporná a ocas nosí odtažený od těla. Obvykle bývá zvýšena tělesná teplota. Zvýšené svalové napětí se projevuje zvrásněním kůže na čele a temeni a nepřirozeným postavením uší. Postižené zvíře nadměrně slintá, bývá plaché a na zvukové a světelné vjemy reaguje generalizovanými křečemi a opistotonem. Zvíře se leká i dotyků a prudších pohybů, které mu dříve nevadili. Léčba je časově i finančně náročná a často je potřeba 2 – 3 týdenní non stop hospitalizace. Velké procento postižených zvířat umírá v důsledku obrny dýchacích svalů.
MVDr. Barbora Trnková, 3.7.2015