Eutanázie není vražda, jak to někdy lidé z neznalosti mylně označují. Zjednodušeně se jedná o asistovaný odchod z tohoto světa. Musíte se na to dívat jako na dar, jako na možnost říci sbohem ve vhodný okamžik, možnost zabránit trápení a ulehčit odchod za Duhový most … Není snad citlivější téma než smrt nebo přímo asistovaná smrt. V humánní medicíně legálně tato možnost není proveditelná, za to u zvířat ji lze uskutečnit, pokud je k ní dostatečné opodstatnění. Nejčastějším důvodem je neléčitelné onemocnění spojené s bolestí nebo výrazně se zhoršujícím zdravotním stavem. Kdy je vhodné udělat krok tímto směrem, by měl poznat hlavně jeho majitel. Jen on zná svého mazlíčka nejlépe, strávil s ním nejvíce času a ví jaké má projevy. Váš veterinář Vám může říci svůj názor, ale konečné rozhodnutí je vždy a pouze na majiteli a to je fakt, se kterým se musíte včas smířit. Není podstatné, abyste se mohli chlubit co nejvyšším věkem, kterého se Vaše zvířátko dožilo. Nejdůležitější je kvalita života a vědomí, že na tomto světě chce Váš mazlík stále být a tato skutečnost mu činí radost. Jakmile je život tvořen převážně jen starostmi, neustálou péčí a vidina zlepšení v nedohlednu, tak je na místě se zamyslet o jak kvalitní život se ještě jedná. V takové chvíli už Vaše zvířátko drží při životě jen Vaše touha být s ním a někdy silná obava z jeho odchodu za Duhový most… Člověk má často jednu negativní vlastnost, tendenci k sobeckému jednání. A právě v těchto situacích je na místě tuto vlastnost potlačit a v první řadě myslet na svého oddaného kamaráda. Najít sílu k rozhodnutí, abychom mu umožnili důstojný odchod a dokázali říci sbohem. I přesto, že se nejedná o léčbu, tak i eutanázie má určitá pravidla, kterými by se měl každý veterinární lékař řídit.
V první řadě je potřeba zhodnotit zdravotní stav zvířete a dospět k závěru, jestli je eutanázie v dané situaci vhodnou volbou. Eutanázie by měla býti v ideálním případě zcela bezbolestná a provedena tak, že pacient v daný okamžik nevnímá, že mu byla podána látka k zástavě srdeční činnosti. Této skutečnosti se dociluje uvedením pacienta do anestezie (jako kdyby Vaše zvířátko šlo na operaci). Ve chvíli, kdy je pacient uvedený do anestezie, tak se teprve po domluvě s majitelem přistupuje k podání látky, která zastaví srdeční činnost a tím navodí bezbolestně smrt během spánku… V současné době je k dispozici více látek, které mají tento účinek. Obě mají společnou vlastnost, že musí být podány do krevního oběhu, aby se mohl jejich účinek dostavit. Což znamená, že se látka aplikuje přes kanylu do žíly nebo přímo do srdce. Do srdce je látka aplikována v případech, kdy přístup do žíly neumožňují anatomické vlastnosti nebo celkový zdravotní stav pacienta (např. výrazná dehydratace, kolabované žíly apod.). V případě nutnosti aplikovat léčivo přímo do srdce je vhodné, když této činnosti není přítomen majitel. Důvodem je neestetický vzhled tohoto úkonu a také možné psychické trauma pro majitele, který nemusí vidinu této situace psychicky ustát, i když si to sám nechce přiznat. Pro pacienta je podstatná přítomnost majitele během usínání, po uvedení do anestezie již nevnímá sebe ani své okolí…
Nedílnou součástí eutanázie je rovněž rozhodnutí, co se stane s tělem Vašeho mazlíčka po jeho úmrtí. Nabízí se více možností. Každé schválené veterinární pracoviště musí disponovat tzv. kafilerním boxem, který umožňuje zanechávat zemřelá zvířátka přímo na veterině. Nemusíte se bát, že by pak na nich byly provozovány nějaké pokusy apod. Kafilerní box musí být vybaven mrazící jednotkou, která musí být po celou dobu přítomnosti jakéhokoliv těla uvnitř v neustálé činnosti. Těla z kafilerních boxů odváží asanační služba do zařízení, kde dochází k jejich hromadnému spalování. Další možností je zvířátko si vzít domů a pohřbít ho u sebe nebo někoho známého na zahradě. Není možné pohřbívat zvířata, u nichž bylo prokázáno nebezpečné infekční onemocnění. Podmínkou pro pohřbení na svém pozemku je, aby nedošlo ke kontaminaci spodních vod, hrob byl alespoň půl metru pod zemí a ideálně bylo tělo posypáno vápnem. Výjimku tvoří zvířata přesahující hmotnost 40kg, jejich těla bohužel nelze pohřbít ani na svém pozemku. V současné době jsou navíc možnosti, které ještě před lety byly hudbou budoucnosti. Řeč je o pohřebních ústavech pro zvířata a zvířecích hřbitovech. Možností je více a záleží na každém, pro jakou volbu se rozhodne…
Na závěr bych chtěla říci, že se nikdy nemusíte stydět za projevy z bolestné ztráty svého člena rodiny. I my jsme jenom lidé a věřte nebo ne, také jsme na Vašem místě nedokázali zachovat kamennou tvář. Smrt byla, je a bude navždy součástí našich životů… Je pouze na Vás jak se k ní postavíte a jak ji budete prožívat.
Nikdy ovšem nezapomínejte na fakt, že eutanázie není vražda! Eutanázie je poslední projev lásky…
MVDr. Romana Kastlová, 15.7.2015